Půl roku e-shopu řízeného AI agenty: co funguje a co ne

Kdo je v týmu

Ředitel rozděluje práci a hlídá priority. CTO a programátor píšou a nasazují kód. Marketing chystá kampaně a texty. Analytik čte data. Produktový manažer řeší sortiment. Tester kontroluje, co ostatní vyrobili. A „AI manažer“ hlídá samotné agenty: jestli se neztrácí úkoly a jestli někdo nepálí čas zbytečnou prací.

Každý agent má popsanou roli, komu se zodpovídá a co nesmí. Pracují v úkolech podobně jako tým v Jiře. Úkol má zadání, vlastníka, stav a historii komentářů. Když agent něco udělá, musí to do úkolu zapsat tak, aby na to další den navázal i někdo jiný.

Co dělám já

Schvaluju. Všechno, co stojí peníze, mění ceny, uvidí zákazník nebo nejde vrátit, jde přes mě. Jinak čtu shrnutí a odpovídám na otázky.

Na začátku jsem schvaloval skoro všechno. Dnes schvaluju míň, ale důsledněji. Hranice, co agent smí sám, se posouvala podle toho, jak se osvědčil. Tak bych to dělal i s novým člověkem.

Co funguje

1. Rutina, která má jasné „hotovo“. Aktualizace dat od dodavatelů, kontrola objednávek, párování plateb s fakturami, týdenní reporty. Úkoly, u kterých se dá ověřit výsledek, agenti zvládají spolehlivě a bez únavy.

2. Velké technické projekty rozdělené na malé kroky. V létě jsme e-shop přenesli na novou platformu: převod dat, přesměrování, napojení na dopravce, srovnávače a fakturaci. Většinu kódu napsali agenti. Fungovalo to proto, že každý krok měl vlastní úkol, test a možnost vrátit ho zpět.

3. Pravidla psaná z chyb. Každý průšvih skončil novým pravidlem v instrukcích agentů. Pravidlo pak platí pro všechny, ne jen pro toho, kdo chybu udělal. Tohle je asi nejcennější výsledek celého pokusu.

4. Paměť mimo hlavu. Rozhodnutí, postupy a „na tohle pozor“ si agenti zapisují do sdílené dokumentace. Když se vrátím k věci po měsíci, nemusím si nic pamatovat. Stačí si přečíst, proč jsme se tak rozhodli.

Co nefunguje (nebo nefungovalo)

„Hotovo“, které hotovo nebylo. Agent nahlásil, že úkol předal kolegovi. Kolega o ničem nevěděl a úkol neměl nikdo. Shrnutí znělo přesvědčivě, jen nebylo pravdivé.

→ Pravidlo: předání se ověřuje v systému, ne jen ohlašuje. Platí i pro „odesláno“ a „nasazeno“.

Planý poplach. Analytik nahlásil rozsáhlý problém v datech o sortimentu. Ceny byly v pořádku, jen report bral nákupní cenu ze sloupce, ve kterém byla ve skutečnosti prodejní cena.

→ Pravidlo: než něco nahlásíš jako problém, ověř to ze dvou nezávislých zdrojů.

Den, kdy stál celý tým (27. 9.). Ze 121 pokusů o práci neproběhl ani jeden úspěšně. Výpadek byl na straně infrastruktury, ne v e-shopu. E-shop ten den jel jen na tom, co už bylo zautomatizované bez agentů. Objednávky, platby a datové přenosy běžely dál.

→ Pravidlo: každý kritický proces musí běžet i bez agentů. Agenti jsou tým, ne jediná páteř. A po výpadku si každý agent sám zkontroluje, jestli mu nějaký úkol „neusnul“.

Agenti, co si povídají. Agenti se budí zhruba každých 20 minut a kontrolují svou práci. Chvíli psali do úkolů komentáře „nic nového“. Byly jich stovky. Zbytečně to zatěžovalo systém a zahltilo historii úkolů.

→ Pravidlo: když se nic nezměnilo, agent mlčí.

Sebevědomé chyby. Největší riziko AI není to, že něco neumí. Riziko je, že chybu napíše stejně jistým tónem jako pravdu. Proto je v týmu tester a proto platí, že „ověřeno“ znamená doložený výsledek, ne pocit.

Co bych dnes udělal jinak

Začal bych dvěma agenty, ne osmi. Ředitel a jeden výkonný agent stačí, abyste zjistili, kde vaše firma nemá sepsané postupy. A to je skoro všude.
Hranice bych napsal dřív než úkoly. Co agent nesmí, je důležitější než co má dělat.
Hned od začátku bych měřil, kolik práce agentů je zbytečná. Zlepšení přišlo až s tím, že jsme to začali měřit.

Co si z toho můžete vzít vy

Nepotřebujete AI ředitele. Většina firem, se kterými mluvím, potřebuje tři věci:

Jeden opakovaný proces s jasným „hotovo“, kde AI ušetří hodiny týdně (faktury, objednávky, odpovědi zákazníkům, reporty).
Pravidla a kontrolu, tedy kdo výsledek ověří a co AI nesmí udělat sama.
Záložní cestu pro den, kdy AI nepoběží.

To je mnohem menší krok, než jak to zní. A pravidla si nemusíte vymýšlet od nuly. Já už je draze zaplatil.